Geologická expozice v Táboře

„Lidé si myslí, že kameny jsou němé. A přitom je tak snadné přimět kámen k řeči.“
Hans Arp, sochař

Znak města Tábora

HORNINY EXPOZICE

A co je hornina?


Hornina je heterogenní směs tvořená z minerálů, organických složek či případně vulkanického skla. Výjimku tvoří jen monominerální horniny, které jsou tvořeny pouze jedním minerálem (např. mramor). Horniny, kupř. žula, rula, vápenec, pískovec, jsou směsi horninotvorných nerostů, jež skládají jako samostatná tělesa zemskou kůru. Jejich složení je proměnlivé a nedá se vyjádřit chemickým vzorcem.

Horniny rozlišujeme:


jednoduché, které jsou tvořeny v podstatě jedinci téhož nerostného druhu (vápenec z krystalů kalcitu apod.)

složené, jež se skládají z několika nerostných druhů (mj. žula); složené horniny převládají, přičemž zemská kůra je tvořena velkým množstvím rozmanitých hornin

Podle způsobu vzniku horniny dělíme na:

– magmatické (vyvřelé)

– sedimentární (usazené)
– metamorfované (přeměněné)

A jaké další zajímavosti si v této souvislosti připomenout?

• Granátovou skálu

Leží přímo ve městě Táboře na pravém břehu řeky Lužnice proti mostu do Čelkovic. Tvoří ji smíšená hornina – migmatit = pararula prostoupená světlou žulou s bohatým výskytem granátů velikosti makového zrna až menšího vlašského ořechu.

• Těžbu stříbra
Těžba stříbra probíhala hlavně v oblasti Ratibořských Hor. V žilách se těžil galenit a sfalerit, ušlechtilé stříbrné rudy jen vzácně.
Žíly měly mocnost obvykle 10 až 15 cm, vzácně do 1,5 m, délka žil byla až 1 km. První zmínky o dolování jsou ze 13. století, největší rozkvět nastal v 16. a 17. století. Nejhlubší důl byl 200 až 400 m hluboký a od roku 1612 do roku 1624 poskytl 4,5 tuny stříbra. V oblasti Ratibořských Hor bylo v letech 1596 až 1631 vytěženo 14,7 tuny stříbra.
Dnes jsou doly povětšinou zatopené a nepřístupné.
Stříbrná ruda se těžila i v Horkách a Košíně. Pokus o obnovu těžby proběhl naposledy roku 1802.

• Rýžování zlata
Zlato se rýžovalo ve 12. století v náplavech řeky Lužnice.

• Vápence
Vápence jsou roztroušeny po celém Táborsku. Vápencové lomy byly na Pacově a Kladrubské hoře, nelze opominout ani Chýnovskou jeskyni.

 

Další významné těžby na Táborsku:



– třetihorní písky: mezi Planou nad Lužnicí, Turovcem a Roudnou
– cihlářské hlíny a jíly: Bechyně, Drahnětice, Tučapy
– lomový stavební kámen: lomy v údolí řeky Lužnice pod Táborem, Nová Ves u Chýnova, Slapy
– vápenec: Pacova hora
– rašelina: Blata

 
Copyright 2006 Město Tábor
Realizace RUDI, a.s.